Cherubínská píseň

 

Věřící:

     Cherubíny tajemně představujíce a oživující Trojici trojsvatou píseň pějíce, všecky nyní světské odložme starost:(třikrát).

 

(Mezitím kněz modlí se tiše:)

     Nikdo z těch, kdo jsou spoutáni tělesnými žádostmi a slastmi, není hoden přistupovat nebo přibližovat se k tobě, Králi slávy, neboť tobě sloužit je veliké a strašné i samým mocnostem nebeským. Avšak ty z nevýslovné a nesmírné lidumilnosti své stal jsi se neproměnitelně a nezměnitelně člověkem, stal jsi se naším veleknězem a jakožto Vládce všech, odevzdal jsi nám vykonávání této liturgické a nekrvavé oběti, neboť Ty sám jediný, Hospodine, Bože náš, panuješ nade vším nebeským i pozemským, jenž se vznášíš na trůně cherubínském, jsi Pán serafínů a Král Israelský, jediný Svatý a ve svatých spočíváš. Tebe tedy, jediného, dobrotivého a milostiplného prosím, shlédni na mne hříšného a nehodného služebníka svého a očisti duši mou i srdce mé od svědomí zlého a učiň mne způsobilým silou svatého Ducha svého, abych oděn v milost kněžství, stál před tímto svatým stolem Tvým a obětoval Tvé svaté a přečisté tělo i drahocennou krev, neboť k tobě přicházím se skloněnou šíjí svou a modlím se k Tobě: neodvracej tvář svou ode mne, ani mne nevylučuj ze svých služebníků, ale učiň mne hodným, aby přineseny byly Tobě mnou, hříšným a nehodným služebníkem Tvým, dary tyto, neboť Ty jsi ten, který obětuje a obětován jest, přijímá i rozděluje, Kriste, Bože náš, a tobě chválu vzdáváme s bezpočátečným Otcem Tvým a přesvatým i blahým a oživujícím Duchem Tvým nyní i vždycky až na věky věků. Amen.

     Cherubíny tajemně představujíce a oživující Trojici trojsvatou píseň pějíce, všecky nyní světské odložme starosti: abychom přijali Krále všech, andělskými řády neviditelně se slávou provázeného. Aleluja, aleluja, aleluja. (třikrát)

 

 

Velký vchod

 

(Kněz při konání  velkého vchodu:)

     Na metropolitu našeho (jméno), na vladyku našeho (jméno), rozpomeň se Hospodin Bůh v království svém vždycky, nyní i příště až na věky věků. 

     Na místní pravoslavnou církevní obec, na zakladatele, dobrodince a navštěvovatele svatého chrámu tohoto, na všechny naše nemocné,  na všechny zesnulé, jak se za ně modlíme,  na vás a na všechny pravoslavné křesťany rozpomeň se Hospodin Bůh v království svém vždycky, nyní i příště až na věky věků.

Věřící: Amen. Abychom přijali Krále všech, andělskými řády neviditelně se slávou

             provázeného. Aleluja, aleluja, aleluja.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše.)

     Ctihodný Josef, když  z  dřeva sňal přečisté tělo Tvé, plátnem čistým je ovinul a pokryl je věcmi vonnými, v nový hrob je položil. Ve hrobě s tělem, v pekle s duší jako Bůh, v ráji pak s lotrem a na trůně s Otcem a Duchem, vše nevystižitelně naplňuje, byl jsi, Kriste.  Jako životodárce, krásnější než ráj, vpravdě skvělejší než každá královská komnata, ukázal se, Kriste, hrob Tvůj, pramen našeho vzkříšení.  Dobrotivě nalož, Hospodine, pro milost svou se Siónem, vybuduj hradby Jeruzaléma. A tehdy zalíbíš sobě oběť spravedlnosti, přínosy a celopaly; tehdy žertvy na oltář tvůj klást budou.

 

 

Ektenie prosebná

 

Kněz:   Doplňme modlitbu naši k Hospodinu.

Věřící: Hospodi, pomiluj.

Kněz:  Za předložené drahocenné dary k Hospodinu modleme se.

Věřící: Hospodi, pomiluj.

Kněz:  Za anděla pokoje, věrného vůdce, ochránce duší a těl našich, Hospodina

             prosme.

Věřící: Dej ó Pane!

Kněz:  Za prominutí a odpuštění hříchů a poklesků našich Hospodina prosme.

Věřící: Dej, o Pane!

Kněz:   Za to, co je dobré a užitečné duším našim, a za mír světa Hospodina prosme.

Věřící: Dej  o Pane!

Kněz:   Nejsvětější, nejčistší, nejblahoslavenější a slavné vládkyně  naší, Bohorodice a

             vždycky Panny Marie se všemi svatými pamětlivi jsouce, sami sebe i druh   

             druha i celý život náš Kristu Bohu poručme.

 

Věřící (pomalu): Tobě, Hospodine, tobě, Hospodine .

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Hospodine, Bože vše vládnoucí, jediný svatý, jenž přijímáš oběť chvály od vzývajících Tebe celým srdcem, přijmi i modlitbu nás hříšných a přines ji na svatý oltář svůj i učiň nás způsobilými, abychom přinášeli Tobě dary a oběti duchovní za hříchy své a nevědomost lidskou, učiň nás hodnými, abychom nalezli milost před Tebou, aby byla Tobě příjemná oběť naše, a blahý Duch milosti tvé aby sestoupil na nás, na tyto předložené dary a na  všechen tvůj lid.

(Při liturgii sv. Basila Velikého:)

     Hospodine, Bože náš, jenž jsi nás stvořil a k životu tomuto přivedl, cestu ke spasení nám ukázal a zjevení nebeských tajin daroval, ty jsi nás ke službě této silou Ducha svého svatého ustanovil; dej  nám tedy, Hospodine, být služebníky tvého nového zákona, vykonavateli svatých tajin tvých, přijmi nás, přiblíživší se ke svatému obětnímu stolu tvému podle množství milosrdenství svého, abychom se stali hodnými přinést Tobě tuto liturgickou a nekrvavou oběť za naše hříchy a nevědomost lidskou. Přijmi tuto oběť na svatý nebeský a duchovní oltář svůj jako vůni líbeznou a sešli nám milost Ducha svého svatého. Shlédni na nás, Bože, a popatř na tuto službu naši a přijmi ji, jako jsi přijal dary Ábela, oběti Noema, zápaly Abrahama, kněžské služby Mojžíše a Árona, pokojné oběti Samuele. Jako jsi přijal tuto pravou službu od svatých svých apoštolů, tak přijmi i z rukou nás hříšných dary tyto podle dobrotivosti své, Hospodine, abychom učiněni byli hodnými bez závady sloužit svatému obětnímu stolu tvému a dosáhli odměny věrných a moudrých hospodářů ve strašný den spravedlivé odplaty tvé.

 

Kněz:  Slitovností jednorozeného Syna Tvého, s nímž veleben jsi s přesvatým, blahým

             a oživujícím Duchem tvým nyní i vždycky až na  věky věků.

Věřící: Amen.

Kněz:   Pokoj všem!

Věřící: I duchu tvému.

Kněz:  Milujme druh druha, abychom jednomyslně vyznávali:

 

Věřící: Otce i Syna, i Svatého Ducha, Trojici jednobytnou a nerozdílnou.

 

(Mezitím modlí se kněz tiše:) Milovati budu Tebe, Hospodine, sílo má; Hospodin je

                                                   hradba má a útočiště mé.

 

Kněz:  (Dveře, dveře!) Pozor mějme k Velemoudrosti!

 

Věřící: Věřím v jednoho Boha, Otce všemohoucího, Stvořitele nebe i země, všeho  

             viditelného i neviditelného. I v jednoho Pána Ježíše Krista, Syna Božího,   

jednorozeného a z Otce narozeného přede všemi věky. Světlo ze Světla, Boha               

pravého od Boha pravého, rozeného, nestvořeného, jedné bytosti s Otcem, skrze něhož vše učiněno jest. Jenž pro nás lidi a pro naše spasení sestoupil s nebe, vtělil se z Ducha svatého a Marie Panny a člověkem se stal. Jenž za nás ukřižován jest pod Pontským  Pilátem, trpěl i pohřben jest; a třetího dne vstal z  mrtvých podle Písem. Vstoupil na nebesa, sedí na pravici Otce. A zase přijde se slávou soudit živých i mrtvých, jehož království nebude konce. I v Ducha svatého, Pána, oživujícího, jenž od Otce vychází a s Otcem i Synem stejně ctěn a slaven jest a mluvil skrze proroky. I v jednu svatou, obecnou a apoštolskou církev. Vyznávám jeden křest na odpuštění hříchů. Očekávám

z mrtvých vzkříšení a život věku budoucího. Amen.

 

Kněz:   Stůjme důstojně, stůjme s bázní, pozor mějme a v pokoji přinesme svatou

              oběť!

Věřící:  Milost pokoje oběť chvály.

Kněz:    Milost Pána našeho Ježíše Krista a láska Boha Otce a účastenství svatého

              Ducha budˇse všemi vámi.

Věřící:  I s duchem  tvým.

Kněz:   Vzhůru srdce.

Věřící:  Máme k Pánu.

Kněz:   Vzdávejme díky Hospodinu.

Věřící: Důstojno a spravedlivo jest klaněti se Otci i Synu i Svatému Duchu, 

             Trojici  jednobytné a nerozdílné.

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Důstojné a spravedlivé je Tebe opěvovat, Tobě dobrořečit, Tebe chválit, Tobě děkovat, Tobě se klanět na každém místě panování Tvého: neboť Ty jsi Bůh nevýslovný, nevyzpytatelný, neviditelný, nevystižitelný, věčně jsoucí, věčně týž, Ty a jednorozený Syn Tvůj a Duch Tvůj svatý; Ty jsi nás přivedl z nebytí k bytí a když jsme klesli, pozvedl jsi nás opět a neustal činit vše, až jsi nás povznesl do nebe a své budoucí království nám daroval. Za to vše děkujeme Tobě i jednorozenému Synu Tvému i Duchu Tvému svatému, za všecko vědomé i nevědomé, zjevné i nezjevné dobrodiní prokázané nám. Děkujeme tobě i za službu tuto, kterou jsi z rukou našich ráčil přijmout, ačkoliv stojí před tebou tisíce archandělů, zástupy andělů, cherubíni a serafíni, šestikřídlí i mnohoocí, ve výsostech na křídlech se vznášející.

(při liturgii sv. Basila Velikého:)

     Vládce,  Hospodine,  Bože, Otče všemohoucí, velebený! Jest vpravdě důstojno a spravedlivo  i slušno převelebné svatosti Tvé Tebe chváliti, Tebe opěvovat, Tobě dobrořečit, Tobě se klanět, Tobě děkovati, Tebe jediného pravého Boha oslavovat a Tobě přinášet se srdcem zkroušeným a duchem pokorným tuto liturgickou službu naši: neboť Tys nám daroval poznání pravdy své. Jen kdo může vyslovit moc Tvou, zvěstovat všechnu slávu Tvou aneb vyprávět všecky divy Tvé v každý čas, Vládce všech, Hospodine nebes a země a všeho stvoření viditelného i neviditelného, který na trůně slávy sedíš a k propasti přizíráš, věčný, neviditelný, nevystižitelný, nevýslovný, nezměnitelný, Otče Pána našeho Ježíše Krista, velikého Boha a Spasitele, naděje  naší, jenž je obrazem dobrotivosti Tvé, jednotná pečeť, jenž zjevuje tebe, Otce, jenž je  Slovo živé, Bůh pravý, předvěčná moudrost, život, posvěcení, moc, světlo pravé, skrze něhož zjevil se Duch svatý, Duch pravdy, dar synovství, závdavek budoucího dědictví, počátek věčného blaha, síla oživující, pramen posvěcení, z něhož všechno rozumné a duchovní stvoření se posilňuje, Tobě slouží a k Tobě ustavičnou vysílá chvalořeč; neboť všecko slouží Tobě, Tebe chválí andělé, archandělé, trůny, panstva, knížectva, mocnosti, síly i mnohoocí cherubíni, před tebou vůkol stojí serafíni, šest křídel má každý z nich, dvěma zakrývají tváře své, dvěma nohy a dvěma létajíce volají jeden k druhému neumlkajícími ústy nepřestávající chvalozpěvy.

 

Kněz:  Vítěznou píseň zpívajíce, volajíce, hlásajíce a pravíce:

 

Věřící: Svatý, svatý, svatý, Hospodin zástupů. Plna jsou nebesa i země Tvé slávy.

             Hosana na výsostech! Požehnaný, jenž přichází ve jménu Páně. Hosana na

             výsostech!.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     S těmito blaženými mocnostmi i my, Vládce lidumilný, voláme a pravíme: svatý a přesvatý jsi Ty i jednorozený Syn Tvůj i Duch Tvůj svatý, svatý jsi i přesvatý, a velikolepá jest sláva Tvá, jenž jsi sobě tak zamiloval svět svůj, že jsi Syna svého jednorozeného dal, aby každý, kdož věří v něho, nezahynul, ale měl život věčný, jenž přišed a všechen řád spasení našeho vyplniv, v noci, v níž vydán byl aneb spíše sám sebe vydal za život světa, vzal chléb do svatých, přečistých a neposkvrněných rukou svých a díky vzdav, požehnal, posvětil, rozlomil a dal svatým svým učedníkům a apoštolům, řka (hlasitě):  Vezměte, jezte, to jest tělo mé, kteréž za vás lámáno jest na odpuštění hříchů.

(Při liturgii sv. Basila Velikého:)

    S těmito blaženými mocnostmi, Vládce lidumilný, i my hříšní voláme a pravíme: vpravdě svatý jsi a přesvatý a nesmírná je velebnost svatosti tvé, a spravedlivý jsi ve všech svých skutcích, neboť spravedlivě a podle pravého soudu vše jsi nám učinil: když jsi stvořil člověka z prachu země a k obrazu svému, Bože, a poctil jej, postavil jsi jej do ráje rozkoše, zaslíbiv mu  nesmrtelnost života a prožívání věčného blaha při zachovávání Tvých  přikázání. Když však tebe, Boha pravého, který jej stvořil, neuposlechl a hadovou lstí sveden a svými hříchy umrtven byl, vyhnal jsi jej podle spravedlivého soudu svého, Bože, z ráje do tohoto světa. Navrátil jsi jej zemi, z níž byl vzat a ustanovil mu spásu skrze znovuzrození v samém Kristu Tvém. Neboť neodvrátil jsi se zcela od stvoření svého, dobrotivý, aniž zapomněl jsi na dílo svých rukou, ale podle velikého milosrdenství svého navštěvoval jsi nás rozličnými způsoby: posílal jsi proroky, činil zázraky skrze svaté své, kteří se Ti v každém pokolení zalíbili, mluvil jsi k nám skrze ústa služebníků svých proroků, předpovídaje nám budoucí spásu, dal jsi ku pomoci zákon a anděly jako strážce jsi postavil. Když pak přišla plnost času, mluvil jsi k nám skrze samotného svého Syna, jímž i věky jsi učinil. On, který je odlesk slávy i obraz osoby tvé a drží všecko slovem své moci, nepokládal sobě za loupež být rovným tobě, Bohu a Otci, ale jako Bůh předvěčný se zjevil na zemi i a žil s lidmi.  Když se vtělil ze svaté Panny, sebe samého ponížil, přijav podobu služebníka a stal se podobným tělu našeho ponížení, aby nás učinil podobnými obrazu své slávy; neboť protože skrze člověka hřích přišel na svět a skrze hřích smrt, jednorozený Syn tvůj, jsoucí v lůně tvém, Boha a Otce, narodiv se ze ženy, svaté Bohorodice a vždycky Panny Marie, a podrobiv se zákonu, rozhodl se odsoudit hřích v těle svém, aby ti, kteří v Adamovi umírají, oživeni byli v samém Kristu tvém. A když  pobyl na tomto světě, dal spasitelná nařízení a odvrátil nás od klamné modloslužby, přivedl nás k poznání Tebe, pravého Boha a Otce. Vydobyl si nás, jako národ vyvolený, královské kněžstvo, rod svatý a očistil nás vodou a posvětil Duchem svatým. Sám sebe dal jako výkupné smrti, v jejíž moci jako prodáni hříchu drženi jsme byli; a skrze kříž sestoupil do  pekla, aby naplnil sám sebou všechno. Roztrhl okovy smrti; vstav z mrtvých třetího dne a nám cestu ke zmrtvýchvstání proklestil, neboť nebylo možno, aby dárce života byl držen v tlení. Stal se počátkem zesnulých, prvorozeným z mrtvých, aby tak ve všem prvenství držel; a vystoupiv na nebesa, posadil se na pravici velebnosti Tvé na výsostech a přijde odplatit jednomu každému podle jeho skutků. Zanechal nám však na památku svého spasitelného utrpení to, co jsme podle jeho přikázání předložili; neboť když se chtěl vydat na památnou dobrovolnou a oživující smrt svou, v noci, v níž vydal sebe za život světa, vzal chléb do svatých a přečistých rukou svých a ukázav jej Tobě, Bohu a Otci, díky činil, požehnal, posvětil, rozlomil a (hlasitě:) dal svatým svým učedníkům a apoštolům řka: Vezměte, jezte, to je tělo mé, které za vás lámáno je na odpuštění hříchů.

 

Věřící: Amen.

  

(Kněz tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Podobně i kalich po večeři, řka (hlasitě): Pijte z něho všichni, to jest krev má nového zákona, která se za vás a za mnohé vylévá na odpuštění hříchů.

 

 

(Při liturgii sv. Basila Velikého:)

     Podobně vzal i kalich a smísiv v něm vinný plod s vodou, díky činil, požehnal, posvětil a dal svatým svým učedníkům a apoštolům, řka: (hlasitě:)Pijte z něho všichni, to je krev má nového zákona, která se za vás a za mnohé vylévá na odpuštění hříchů.

 

Věřící: Amen, amen, amen.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Pročež pamětlivi jsouce tohoto spasitelného přikázání a všeho toho, co se pro nás stalo: kříže, hrobu, třetího dne zmrtvýchvstání, nanebevstoupení, po pravici Boží usednutí a  druhého a slavného příštího příchodu na zemi,

(Při liturgii sv. Basila Velikého:)

     To čiňte na mou památku. Neboť kdykoli byste jedli tento chléb a kalich tento pili, smrt mou zvěstovat a mé zmrtvýchvstání vyznávat budete. Proto i my, Vládce, vzpomínajíce spasitelného jeho utrpení, oživujícího kříže, třídenního pohřbení, zmrtvýchvstání, nanebevstoupení, po pravici usednutí a slavného i strašného druhého jeho příchodu,

 

Kněz (hlasitě): Tvoje z Tvého Tobě přinášíme pro vše a za vše.

 

Věřící: Tebe opěváme, Tobě dobrořečíme, Tobě děkujeme, ó Pane, a modlíme se k

             Tobě, Bože náš. (Třikrát.)

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Ještě přinášíme Tobě liturgickou tuto a nekrvavou službu i prosíme, modlíme se a snažně žádáme: sešli Ducha svého svatého na nás a na předložené dary tyto.

(Při liturgii Sv. Basila Velikého:)

     Proto, Vládce přesvatý, i my hříšní a nehodní služebníci tvoji, uznaní za hodné abychom sloužili svatému obětnímu stolu Tvému, nikoliv pro naši spravedlnost, neboť jsme nevykonali nic dobrého na zemi, ale pro Tvou milost a Tvá dobrodiní,  jež vylil  jsi hojně na nás, s odvahou přibližujeme se ke svatému obětnímu stolu Tvému a předloživše způsoby svatého těla a krve Krista Tvého, modlíme se k Tobě a vzýváme Tebe, Svatý svatých: aby z přivolení Tvé dobrotivosti Tvůj  svatý Duch sestoupil na nás a na předložené dary tyto a požehnal je, posvětil a uzpůsobil

     Bože, očisti mne hříšného a smiluj se nade mnou. (Třikrát)

     Hospodine, jenž jsi přesvatého Ducha svého v třetí hodinu apoštolům svým seslal, téhož Ducha, blahý, neodejmi od nás, ale obnov nás, modlící se k tobě.

     Srdce čisté stvoř ve mně Bože, a ducha pravého obnov v nitru mém.

     Hospodine, jenž jsi přesvatého Ducha svého v třetí hodinu apoštolům svým seslal, téhož Ducha, blahý, neodejmi od nás, ale obnov nás, modlící se k tobě.

     Nezamítej mne od tváře své a Ducha svého svatého neodnímej ode mne.

     Hospodine, jenž jsi přesvatého Ducha svého v třetí hodinu apoštolům svým seslal, téhož Ducha, blahý, neodejmi od nás, ale obnov nás, modlící se k tobě.

 

(Při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     A učiň chléb tento drahocenným tělem Krista tvého. Amen.

     A co v kalichu tomto, učiň drahocennou krví Krista tvého. Amen

(Při liturgii sv.Basila Velikého:)

     A učiň chléb tento samým drahocenným tělem Pána a Boha i Spasitele našeho Ježíše Krista. Amen.

     Kalich pak tento samou drahocennou krví Pána a Boha i Spasitele našeho Ježíše Krista, vylitou za život světa. Amen.

 

     Proměniv je Duchem svým svatým. Amen, amen, amen.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Aby toto bylo přijímajícím ke střídmosti duše, k odpuštění hříchů, k účastenství svatého Ducha Tvého, k naplnění království nebeského, k důvěře v Tebe, ne v soud nebo k odsouzení. Ještě přinášíme Tobě tuto liturgickou službu za ty, kteří ve víře zesnuli, za praotce, otce, patriarchy, proroky, apoštoly, kazatele, evangelisty, mučedníky, vyznavače, zdrželivce i za každou duši spravedlivou, ve víře skončivší.

Kněz (hlasitě): Zvláště za nejsvětější, nejčistší, nejblahoslavenější a slavnou vládkyni

                           naši, Bohorodici a vždycky Pannu Marii.

Věřící: Jest vpravdě důstojno, blahoslaviti tebe Bohorodici. Vždy blahoslavenou a

             přečistou, matku Boha našeho. Tebe nad cherubíny ctěnější, a nad  serafíny

             bez přirovnání slavnější, bez porušení Boha slovo porodivší, pravou

             Bohorodici velebíme.

(Mezitím kněz modlí se tiše:)   Za svatého proroka, předchůdce a křtitele Jana, svaté, slavné a všechvalné apoštoly, svatého (jméno) , jehož památku slavíme, i všecky svaté tvé, na jejichž přímluvy shlédni na nás, Bože. A rozpomeň se na všechny zesnulé v naději vzkříšení k životu věčnému.  (A vzpomíná všech zemřelých, jichž chce, dle jmen.)  A uděl jim pokoj tam, kde svítí světlo tváře Tvé. Ještě prosíme tebe, rozpomeň se, Hospodine, na všechny  pravoslavné biskupy, řádně hlásající slovo pravdy tvé, všechno kněžstvo, diakonstvo v Kristu a veškeré duchovenstvo. Ještě přinášíme tobě tuto liturgickou službu za celý svět, za svatou, obecnou a apoštolskou církev, za ty, kteří v nevinnosti a počestném životě přebývají.

 

(Při liturgii sv. Basila Velikého:)

     Nás pak všecky, z jediného chleba a kalicha přijímající, sjednoť vespolek ve společenství jediného Ducha svatého, aby nikdo z nás nepřijal svaté tělo a krev Krista Tvého k soudu nebo odsouzení, ale abychom všichni nalezli milosrdenství a milost se

všemi svatými, od věku Tobě dobře se zalíbivšími, s praotci, otci, patriarchy, proroky,

apoštoly, kazateli, evangelisty, mučedníky, vyznavači, učiteli a s každou duší spravedlivou, ve víře skončivší.  Zvláště s nejsvětější, nejčistší, nejblahoslavenější a slavnou vládkyní naší, Bohorodicí a vždycky Pannou Marií. 

Věřící: Všechno stvoření, andělský sbor a lidské pokolení, raduje se z tebe, milostiplná, chráme posvátný a ráji duchovní, chloubo panen, z níž Bůh se vtělil a dítětem se stal před věky  jsoucí Bůh náš, neboť lůno tvé On trůnem učinil a útrobu tvou prostrannější nebes utvořil. Všechno stvoření raduje se z tebe, milostiplná. Sláva, sláva, tobě!

(Mezitím kněz modlí se tiše:)

Se svatým prorokem, předchůdcem a křtitelem Janem, svatými a všechvalnými apoštoly, svatým (jméno), jehož památku slavíme, i se všemi svatými Tvými, na jejichž přímluvy shlédni na nás, Bože. A rozpomeň se na všechny zesnulé v naději vzkříšení k životu věčnému.

     (A vzpomíná všech, jichž chce, živých i mrtvých. Při vzpomínce živých říká:) Za spásu, ochranu a prominutí hříchů, služebníků Božích (jména).

     (Při vzpomínce mrtvých říká:)  Za pokoj i spasení duší služebníků tvých (jména); v místě světla, kde není zármutku ani lkaní, dej z jim odpočinutí, Bože náš. A uděl jim pokoj tam, kde svítí světlo tváře Tvé.

     Ještě prosíme, rozpomeň se, Hospodine, na svatou svou obecnou a apoštolskou církev, od konce až do konce světa, a dej pokoj jí, kterou jsi drahocennou krví Krista svého dobyl, a utvrď svatý chrám tento až do skonání světa. Rozpomeň se, Hospodine, na ty, kteří přinesli Tobě tyto dary, i na ty, pro něž a skrze něž i za co byly přineseny. Rozpomeň se, Hospodine, na ty, kteří přinášejí oběti a na všecky dobrodince ve svatých chrámech tvých i na ty, kteří jsou pamětlivi chudých; odplať jim  hojnými svými a nebeskými dary, daruj jim za pozemské nebeské, za dočasné věčné, za pomíjející nepomíjející. Rozpomeň se, Hospodine, na ty, kteří jsou na pouštích, v horách, v jeskyních a v doupatech země. Rozpomeň se, Hospodine, na ty, kteří ve ctnosti, bohabojnosti a zdrželivosti žijí, i na ty, kteří v počestném životě přebývají.

Dobré v dobrotě ochraňuj,  zlé dobrými učiň dobrotivostí svou. Rozpomeň se, Hospodine, na zde přítomný lid i na ty, kteří z omluvitelných příčin se nedostavili, a smiluj se nad nimi i nad námi podle velikého milosrdenství svého, pokladnice jejich naplň všelikým dobrem, manželství jejich v pokoji a jednomyslnosti zachovej; děti vychovej, mládí nauč, stáří podporuj, malomyslné utěš, rozptýlené shromáždi,  zbloudilé navrať a spoj se svatou svou obecnou a apoštolskou Církví. Trápené od duchů nečistých osvoboď, s plavícími se plav, s cestujícími cestuj, vdov se zastaň, sirotky ochraň, zajaté vysvoboď, nemocné zhoj. Rozpomeň se,  Bože, na ty, kteří jsou pro víru v obžalobě, v dolech, ve vyhnanství a těžkých pracích a ve všeliké tísni, nouzi a bídě. Rozpomeň se, Bože, i na všecky, kteří potřebují Tvé veliké milosrdenství, na ty, kteří nás milují i na ty, kteří nás nenávidí, i na ty, kteří přikázali nám nehodným modlit se za ně. Rozpomeň se i na všechny lidi své, Hospodine, Bože náš, a na všechny vylij hojnou milost svou, dávaje všem, zač prosí ke spasení. A na ty, na které jsme z nevědomosti nebo zapomenutí anebo pro množství jmen nevzpomněli, Ty sám se rozpomeň, Bože, který znáš stáří a jméno každého, který znáš každého od útroby matky jeho; neboť ty jsi, Hospodine, pomoc bezpomocných, naděje  beznadějných, Spasitel bouří zmítaných, přístav plavících se, lékař nemocných; sám všem

budiž vším, znaje každého i prosby jeho, dům i potřeby jeho. Ochraňuj, Hospodine, toto město (neb vesnici tuto) a každé město i zemi od hladu, moru, zemětřesení, potopy, ohně, meče, vpádu cizozemců a domácích svárů.

 

Kněz:  Nejprve rozpomeň se, Hospodine, na patriarchu našeho (jméno) a na vladyku

             našeho (jméno) a zachovej je svaté církvi své v pokoji, neporušené, počestné, 

             zdravé, dlouho žijící a řádně hlásající slovo pravdy tvé.

 

Věřící: I na všechny, i na všechny, i na všechny.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Rozpomeň se, Hospodine, na město toto (nebo vesnici), kde žijeme, a na každé město i zemi a na věřící žijící v nich. Rozpomeň se, Hospodine, na plavící se i cestující, na nemocné, trpící, zajaté na spásu jejich. Rozpomeň se, Hospodine, na ty, kteří přinášejí dary, a na všechny dobrodince ve svatých chrámech Tvých i na pamětlivé chudých a sešli na nás všecky milost svou. (A vzpomíná dle jmen všech živých, jichž chce.)

(Při liturgii sv. Basila Velikého:)

     Rozpomeň se, Hospodine, na všecky pravoslavné biskupy, kteří řádně hlásají slovo pravdy Tvé. Rozpomeň se, Hospodine, podle množství dobrodiní svých i na mne nehodného, odpusť mně všechny hříchy úmyslné i neúmyslné, a neodvracej pro hříchy mé milost Ducha svého svatého od předložených darů. Rozpomeň se, Hospodine, na kněžstvo, diakonstvo v Kristu i na všechno duchovenstvo a nezahanbuj ani jediného z nás, stojících vůkol svatého obětního stolu Tvého. Navštiv nás, Hospodine, milostí svou, zjev se nám hojnou dobrotivostí svou; mírné a prospěšné počasí nám dej a tiché deště zemi k úrodnosti daruj; požehnej věnec léta milosti své, zastav rozkoly církevní, zmař vzpoury národů, vznikání bludů silou Ducha svého svatého záhy zastav a přijmi nás všecky do království svého, učiniv nás syny světla a syny dne, daruj nám pokoj svůj a  lásku svou, Hospodine, Bože náš, neboť všecko udělil jsi nám.

 

Kněz:  A dej nám jedněmi ústy a jedním srdcem slaviti a opěvovati přečestné a

             velikolepé jméno tvé, Otce i Syna i svatého Ducha, nyní i vždycky až na věky

             věků.

Věřící: Amen.

Kněz:   A milost velikého Boha a Spasitele našeho Ježíše Krista budiž se všemi vámi.

Věřící: I s duchem tvým.

 

 

Ektenie prosebná

 

 

Kněz:  Vzpomenuvše na všechny svaté, opět a opět v pokoji k Hospodinu modleme se.

Věřící: Hospodi, pomiluj.

Kněz:  Za přinesené a posvěcené drahocenné dary, aby lidumilný Bůh náš, přijav je na

            svatý nebeský a duchovní oltář svůj jako líbeznou vůni duchovní, seslal nám

            božskou milost a dar svatého Ducha, modleme se.

Věřící: Hospodi, pomiluj.

Kněz:  Abychom celý den dokonale, svatě, pokojně a bez hříchu strávili, Hospodina

             prosme.

Věřící: Dej, o Pane!

Kněz:  Abychom ostatní čas života svého v pokoji a pokání skončili, Hospodina

             prosme.

Věřící: Dej, o Pane!

Kněz:  Za křesťanské skonání života našeho bez bolesti, bez zahanbení, v pokoji a za

            dobré zodpovídání na hrozném soudu Kristově prosme.

Věřící: Dej, o Pane!

Kněz:  Sjednocenost u víře a účastenství svatého Ducha vyprosivše, sami sebe i druh

            druha i celý život náš Kristu Bohu poručme.

 

Věřící (pomalu): Tobě, Hospodine, tobě, Hospodine.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Tobě poroučíme celý život náš i naději, lidumilný Hospodine, a prosíme, modlíme se a snažně žádáme; učiň nás hodnými účastnit se s čistým svědomím nebeských Tvých a strašných tajin, tohoto svatého a duchovního stolu, na odpuštění hříchů a prominutí poklesků, ke společenstvím s Duchem svatým, k dědictví království nebeského, k důvěře v Tebe, ne v soud nebo odsouzení.

(Při liturgii sv.Basila Velikého:)

     Bože náš, Bože spásy, nauč nás, abychom Ti důstojně děkovali za dobrodiní Tvá, jež jsi nám udělil a uděluješ. Ty, Bože náš, jenž jsi přijal tyto dary, očisť nás ode vší skvrny těla i ducha a nauč nás konat posvěcení v bázni Tvé, abychom s čistým svědectvím svého svědomí,  přijímajíce část svatých tajin Tvých, spojili se se svatým tělem a krví Krista tvého,  abychom je hodně přijali, a majíce Krista živoucího v srdcích svých,  stali se chrámem Ducha Tvého svatého. Nedej, Bože náš, aby někdo z nás stal se provinilým strašných těchto a nebeských tajin tvých a nemocným na duši i na těle skrze nehodné jich přijetí, ale dej nám až do posledního našeho vydechnutí hodně přijímat svaté tajiny Tvé na cestu k životu věčnému, k dobrému zodpovídání se na strašném soudu Krista Tvého, abychom i my se všemi svatými, od věků Tobě dobře se zalíbivšími, stali se účastni věčných blah Tvých, jež jsi připravil těm, kdo Tebe milují.

 

Kněz:  A učiň nás hodnými, Vládce, abychom s důvěrou neodsouzeně směli vzývat

            Tebe, nebeského Boha Otce a říkati:

 

Věřící: Otče náš, jenž jsi na nebesích, posvěť se jméno Tvé, přijď království Tvé. Buď

             vůle Tvá, jako v nebi tak i na zemi, chléb náš vezdejší dej nám dnes. A odpusť

             nám naše viny, jako i my odpouštíme viníkům našim a neuveď nás v pokušení,

             ale zbav nás od zlého.

 

Kněz:  Neboť tvé je  království, moc i sláva, Otce i Syna i svatého Ducha, nyní i

             vždycky až na věky věků.

Věřící: Amen.

Kněz:  Pokoj všem!

Věřící: I duchu tvému.

Kněz:  Skloňte hlavy své před Hospodinem.

 

Věřící (pomalu): Před tebou, Hospodine, před tebou, Hospodine.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Děkujeme tobě, Králi neviditelný, jenž jsi nesmírnou mocí svou vše stvořil a podle hojné milosti své z ničeho k jsoucnosti přivedl. Sám, Vládce, shlédni s nebes na ty, kteří sklonili hlavy své před tebou, neboť nesklonili se před tělem a krví, ale před tebou, Bohem strašným. Ty  Vládce, záležitosti naše k dobrému všem spravuj, každému dle jeho potřeby, plav se s plavícími, cestuj s cestujícími a nemocné zhoj, lékaři duší i těl.

(Při liturgii sv. Basila Velikého :)

   Vládce, Hospodine, Otče nejštědřejší a Bože veškeré útěchy. Požehnej, posvěť, zachovej, posilni a utvrď ty, kteří sklonili hlavy své před Tebou. Odvrať je od každého skutku zlého, spoj je s každým dílem dobrým a dej  jim  neodsouzeně  přijmout tyto Tvé přečisté a oživující tajiny, na odpuštění hříchů a ke společenství Ducha svatého.

 

Kněz:  Milostí a slitovností i lidumilností jednorozeného Syna svého, s nímž

            blahoslaven jsi spolu s přesvatým, blahým a oživujícím Duchem svým, nyní i

            vždycky až na věky věků.

 

Věřící: Amen, amen, amen.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše:)

     Shlédni na nás, Pane Ježíši Kriste, Bože náš, se svatého sídla svého a s trůnu slávy království svého a přijď posvětiti nás, jenž nahoře s Otcem sídlíš a zde s námi neviditelně přebýváš, a rač milostivě mocnou rukou svou podati přečisté tělo své a drahocennou krev nám a skrze nás lidu všemu.

Bože, očisti mne hříšného a smiluj se nade mnou (Třikrát).

 

Kněz: Pozor mějme! Svaté svatým.

 

Věřící: Jeden svatý jeden pán, Ježíš Kristus k slávě Boha Otce.  Amen.

             Chvalte Hospodina, stvoření nebeská, chvalte ho na výsostech! Chvalte ho

             všichni andělé jeho, chvalte ho všichni zástupové jeho! Chvalte ho slunce i

             měsíc, chvalte ho všecky zářící hvězdy! Chvalte jméno Hospodinovo, neboť

             sláva jeho nad veškerým světem. Aleluja aleluja, aleluja!

 

(Mezitím kněz tiše:)

     Drobí a rozděluje se Beránek Boží, jenž se drobí a nedělí, povždy se požívá a nikdy neubývá, ale přijímající posvěcuje.

     Plnost Ducha svatého. Požehnána vroucnost svatých Tvých vždycky, nyní i příště až na věky věků. Amen.  Vroucnost víry plna Ducha svatého. Amen.

     Hle, přistupuji k nesmrtelnému Králi a Bohu. Odpusťte mi, bratři, čím jsem se proti vám provinil.

     Drahocenné a přesvaté tělo Pána a Boha i Spasitele našeho Ježíše Krista podává se mně knězi (jméno) na odpuštění hříchů mých a k životu věčnému.

     Věřím, Pane, a vyznávám, že jsi ty vpravdě Kristus, Syn Boha živého, jenž jsi přišel na svět spasit hříšníky, z nichž první jsem já. Věřím také, že toto je samo přečisté tělo tvé a toto jest sama drahocenná krev tvá; i modlím se proto k tobě: smiluj se nade mnou a odpusť mně hříchy mé úmyslné i neúmyslné, jichž slovem, skutkem, vědomě i nevědomě jsem se dopustil, a učiň mne hodným neodsouzeně přijmout přečisté Tvé tajiny na odpuštění hříchů a k životu věčnému. Za účastníka večeře své tajuplné, Synu Boží, přijmi mne dnes; neboť nezjevím tajemství nepřátelům Tvým, aniž políbení Ti dám jako Jidáš, ale jako onen lotr na kříži vyznávám Tebe: rozpomeň se na mne, Pane, v království svém. Aby nebylo mně v soud nebo zatracení přijímání svatých Tvých tajin, ó Pane, ale k uzdravení duše a těla.

     Drahocennou a svatou krev Pána a Boha i Spasitele našeho Ježíše Krista přijímám já, sluha Boží, kněz (jméno) na odpuštění hříchů svých a k životu věčnému. Amen.

Hle, dotekl se úst mých a nechť sejmou se nepravosti mé a hříchy  mé shlazeny budou.

 

(Mezitím kněz modlí se tiše při liturgii sv. Jana Zlatoústého:)

     Děkujeme tobě, lidumilný Vládce, dobrodince duší našich, že jsi i dnes uznal nás hodnými nebeských tvých a nesmrtelných tajin. Spravuj cestu naši, utvrď nás všecky v bázni své, ochraň život náš a upevni kroky naše na přímluvy a prosby slavné Bohorodice a vždycky Panny Marie a všech svatých svých.

(Při liturgii sv. Basila Velikého:)

  Děkujeme tobě, Hospodine, Bože náš, za udělení svatých, přečistých, nesmrtelných a  nebeských tajin Tvých, jež jsi nám daroval jako dobrodiní k posvěcení a uzdravení našich duší a těl. Ty sám, Vládce všech, dej, aby tato účast na svatém  těle a krvi Krista tvého byla nám k víře nezahanbující, lásce nelicoměrné, ke rozmnožení moudrosti, k uzdravení duše a těla, k odpuzení každého protivníka, k zachovávání Tvých přikázání a k dobrému zodpovídání se na strašném soudu Krista Tvého.

 

Kněz: S bázní Boží u víře přistupte!

(Přistupují-li věřící k sv. přijímání, modlí se kněz hlasitě:)

 Věřím, Pane, a vyznávám, že jsi ty vpravdě Kristus, Syn Boha živého, jenž jsi přišel na svět spasit hříšníky, z nichž první jsem já. Věřím také, že toto je samo přečisté tělo tvé a toto jest sama drahocenná krev tvá; i modlím se proto k tobě: smiluj se nade mnou a odpusť mně hříchy mé úmyslné i neúmyslné, jichž slovem, skutkem, vědomě i nevědomě jsem se dopustil, a učiň mne hodným neodsouzeně přijmout přečisté Tvé tajiny na odpuštění hříchů a k životu věčnému. Za účastníka večeře své tajuplné, Synu Boží, přijmi mne dnes; neboť nezjevím tajemství nepřátelům Tvým, aniž políbení Ti dám jako Jidáš, ale jako onen lotr na kříži vyznávám Tebe: rozpomeň se na mne, Pane, v království svém. Aby nebylo mně v soud nebo zatracení přijímání svatých Tvých tajin, ó Pane, ale k uzdravení duše a těla.

a podává jim svaté tajiny se slovy: Přijímá sluha (služebnice) Boží (jméno) drahocenné a svaté tělo a krev Pána a Boha i Spasitele našeho Ježíše Krista na odpuštění hříchů a k životu věcnému

 

Přítomní pak zpívají: Tělo Kristovo přijměte, z pramene nesmrtelnosti okuste. 

                                       Aleluja, aleluja, aleluja.

 

(Kněz modlí se tiše:)

     Smyj, Pane, hříchy zde vzpomenutých svou drahocennou krví na přímluvy svatých svých. (Pak hlasitě:)

Kněz: Spas, Bože, lid svůj a požehnej dědictví svému.

 

Věřící zpívají: Viděli jsme světlo pravé, přijali jsme Ducha nebeského, nalezli jsme

                          víru pravou, nerozdílné Trojici klaníme se, neboť ta spasila nás, neboť

                          ta spasila nás.

 

(Kněz tiše:) Vyvýšíš se nad nebesa. Bože, a nade všecku zemi sláva tvá. (Pak   

                      hlasitě:)

 

Kněz: (Blahoslaven Bůh náš) vždycky, nyní příště, až na věky věků.

Věřící: Amen.

 

Věřící zpívají: Ať naplněna jsou ústa naše, chválením a slavením Tebe, ó Pane, že jsi

                          uznal nás za hodné, účastnit se Tvých božských, nesmrtelných a

                          oživujících tajin. Zachovej nás ve svatosti své, abychom po celý den

                          učili se pravdě Tvé. Aleluja, aleluja, aleluja.

 

Kněz:   Povznesme se! Přijavše božské, svaté, přečisté, nesmrtelné, nebeské a

             oživující strašné tajiny Kristovy, důstojně děkujme Hospodinu!

Věřící: Hospodi, pomiluj.

Kněz:   Přispěj nám, spas nás, smiluj se nad námi a zachovej nás, Bože, milostí svou.

Věřící: Hospodi, pomiluj.

Kněz:  Celý den dokonalý, svatý, pokojný a bezhříšný vyprosivše, sami sebe i druh

             druha i celý život náš Kristu Bohu poručme!

Věřící: Tobě, Hospodine.

Kněz:  Neboť Tys posvěcení naše, a tobě chválu vzdáváme, Otci i Synu i svatému 

             Duchu, nyní i vždycky až na věky věků.

Věřící: Amen.

Kněz:  Odejděme v pokoji.

Věřící: Ve jménu Páně

Kněz:  K Hospodinu modleme se.

Věřící: Hospodi pomiluj.

Kněz: Hospodine, jenž blahoslavíš ty, kteří Ti dobrořečí, a posvěcuješ ty, kteří v Tebe

           doufají, spas lid svůj a požehnej dědictví svému, zachovej plnost církve své,

           posvěť ty, kdo milují krásu domu tvého, proslav je božskou mocí svou, a

           neopouštěj nás, doufající v Tebe. Uděl pokoj světu svému, církvím svým,

           kněžím, vlasti naší, a všemu lidu svému. Neboť veškeré obdarování dobrem a

           každý dar dokonalý  je shůry , sestupující od tebe, Otce světel, a Tobě chválu,

           díky a čest vzdáváme, Otci i Synu i svatému Duchu, nyní i vždycky až na věky

           věků.

 

Věřící zpívají: Amen. Budiž jméno Hospodinovo blahoslaveno na věky, budiž jméno

                          Hospodinovo blahoslaveno na věky, budiž  jméno Hospodinovo

                          blahoslaveno na věky věků.

 

Kněz:   Požehnání Hospodinovo na vás podle milosti  a lidumilnosti jeho vždycky,

              nyní, příště až na věky věků.

Věřící: Amen.

Kněz:   Sláva Tobě, Kriste Bože, naděje naše, sláva Tobě.

 

Věřící: zpívají: Sláva Otci i Synu, i Svatému Duchu, i nyní i vždycky, až na věky věků, amen. Hospodi, pomiluj, Hospodi, pomiluj, Hospodi, pomiluj. Požehnej!

 

 

Kněz: (ukončuje v neděli:)

     Vstavší z mrtvých, Kristus, pravý Bůh náš, na přímluvy přečisté matky své, svatých, slavných a všechvalných apoštolů, svatého otce našeho Jana Zlatoústého, arcibiskupa Cařihradského (nebo Basila Velikého arcibiskupa Caesaree Kapadokijské, podle toho, čí liturgie se koná), svatého (jehož je den), svatého (jehož je chrám), Svatého knížete Rostislava, osvětitele velkomoravského, svatých otců víry naší, Metoděje a Cyrila, učitelů slovanských, svatých mučedníků českých Gorazda I. a druhů jeho, svatých knížat Václava a Ludmily, poustevníka Ivana Českého, igumena Prokopa Sázavského, (touživců po pravdě, mučedníků  M. J. Husa a Jeronýma Pražského), nového mučedníka svatého vladyky Gorazda II. a druhů jeho( vladyky Dositeje a Andreje Kolomackého) i všech svatých, nechť smiluje se nad námi a spasí nás, jako blahý a lidumil!