Abba Makários

 

 

     Pravil: „ Chceš-li se spasit, buď jako mrtvý. Nepřijímej od lidí ani zneuctění, ani pocty.

 

+

 

     Skutečným mnichem je ten, kdo se ve všem přemáhá. Pokud se při nápravě svého bližního rozhněváš, pak jen hovíš své vášni. Kvůli spasení bližního, nesmíme hubit sebe.

 

+

 

   Pyšná muka a zlo přivádějí ke zlu i dobré lidi. Avšak pokorná řeč a dobrotivost obrací k dobru i lidi zlé.

 

 

 

Abba Jan Kolovos

 

 

     Odloživše lehké břímě - pokornou moudrost, naložili jsme na sebe břemeno těžké - ospravedlňování se.

 

+

 

     Abba Jan v poslušnosti svému starci Pamvovi zaléval tři roky suchý strom (pro vědro vody bylo nutno jít celý den). Strom přinesl třetím rokem plod. Starec vzal ten plod, přinesl jej do chrámu  a pravil: „Přistupte a okuste z plodu poslušnosti.“

 

+

 

      Otázali se abby Jana, co to znamená být mnichem a on odvětil: „Charakteristický rys mnišství spočívá v přinucení se  zachovat každé Boží přikázání.“

 

+

 

     Jednou putoval abba Jan s dalšími bratry ze skitu. Jejich průvodce si (po setmění) pomýlil cestu a vedl je špatně. Abba si říkal: „Když ho na to upozorním, zarmoutím ho a bude se před nám i stydět. Hle, co udělám - prohlásím se za nemocného, odmítnu jít dál, řeknu, že zde zůstanu až do rána.“ Tak také učinil. Ostatní zůstali s ním až do rozednění a svého průvodce neobvinili.

 

+

 

     Vyprávěli o něm: „Pro neobvyklé sjednocení s Bohem nezanechal modlitby ani tehdy, když se mu ďábel v podobě hada ovinul kolem trupu, požíral jeho tělo a vyvrhoval je na jeho obličej. S  abbou  to neotřáslo.“

 

+

 

     Když abba Jan umíral řekl svým okolostojícím bratřím (jako svůj odkaz): „ Nikdy jsem neplnil svoji vůli a nikoho jsem neučil to, co jsem předtím sám nevykonal.“